Jako sládci, víme dokonale, že pivo se skládá ze čtyř základních surovin – vody, sladu, chmele a kvasinek.

Slad známe, chmel milujeme a vodu sem tam taky pijeme.

Ale co kvasinky? Ty už jsou trochu méně známé. Neb jsou sakra malé.

Kvasinka má velikost dle druhu od 2 do 5 mikrometrů. Je tedy až 25x tenčí než ženský vlas. Pouhým okem ji vidět nemůžeme. Na její pozorování je potřeba alespoň průměrný a dobře seřízený světelný mikroskop se zvětšením alespoň 10x, který se dnes dá pořídit do 10.000 Kč.

Kvasinka je oválná a uvnitř jsou vidět její vnitřní orgány (potřebujeme zvětšení alespoň 40x).

Hlavní životní úlohou kvasinky je přeměnit cukry obsažené v mladině na alkohol (to hlavně), oxid uhličitý a další chuť ovlivňující látky. Těch je velká řada jako estery, vyšší alkoholy a glycerol, které pozitivně ovlivňují chuť piva a jeho plnost.

Tady pozor Tohle dělají zdravé kvasinky. Ty nezdravé kvasinky, či kvasinky ve špatných podmínkách (teplota, tlak, špatná zákvasná dávka) produkují nechtěné látky, které vytváří pachutě v pivu, jednoduše pivo je nedobré. Mezi nejznámější patří pachutě po másle způsobená diacetylem, kyselost piva po kyselině octové či mléčné. A takové pivo nikdo z nás nechce pít, natož se jím chlubit jako produkt svého pivovaru.

Kvasinky jsou malé, ale mají obrovskou moc. Taky je jich ve kvasícím pivu mezi 20 až 50 miliony na 1 ml mladiny.  To je asi jako kdyby žili všichni obyvatelé České republiky v Brně.

Pro hotové nefiltrované pivo by měla být tato hodnota méně než 0.5 milionu kvasinek na 1 ml.

Takže normální počet Brňáků v Brně.

Autor: Ondřej Sháněl